Najdete zde zajímavé rozhovory a reportáže v češtině. Jde nejen o kulturu, život a jazyk české menšiny, ale také o spojení Česka a Rakouska. Následující podcasty jsou shrnutím rozhlasového pořadu Rádio Dráťák, který můžete slyšet v Rádiu Burgenland každé pondělí večer od 21:10 hodin. Die folgenden Podcasts sind eine Zusammenfassung der Radiosendung Rádio Dráťák, die jeweils Montagabend um 21.10 Uhr auf Radio Burgenland zu hören ist.
Alle Folgen
Čeština očima vídeňské bohemistky | Cesta Gertraude Zand
Dnes Vás zveme na inspirující setkání s profesorkou Gertraude Zand z Institutu slavistiky Vídeňské univerzity, která svou profesní i osobní cestou ukazuje, jak česká literatura a kultura dokážou zaujmout a spojovat lidi napříč hranicemi.
Studentka Barbara Pfeffer na praktiku v české redakci ORF Volksgruppen
Barbara Pfeffer, studentka Theater-, Film- und Medienwissenschaft na Vídeňské univerzitě, strávila červenec v české redakci ORF Volksgruppen. Vypráví o tom, co jí praxe přinesla – od práce na reportážích až po návštěvu studií v Eisenstadtu a na Küniglbergu. Jako vídeňská Češka bere Česko za svůj druhý domov a na Češích oceňuje jejich srdečnost.
Září naděje – nikdy nezapomenout
U příležitosti 80. výročí ukončení druhé světové války se v květnu na českém velvyslanectví ve Vídni uskutečnil vzpomínkový večer s přednáškou a výstavou „Krieg ist vorbei. Niemals vergessen!“. Připomněl nejen historické milníky, ale i osobní osudy vídeňských Čechů, kteří čelili perzekuci nebo se zapojili do odboje.
Se srdcem a oddaností pro hudbu
Emma, Mara a Anežka jsou tři české zpěvačky, které patří k dětskému a mládežnickému sboru vídeňské Volksoper. Každá má vlastní hudební cestu, ale všechny spojuje disciplína zkoušek, radost ze společného zpěvu a možnost vystupovat na velkých scénách. Sestry Emma a Mara se už prosadily i v hlavních rolích muzikálů a operet, Anežka získává zkušenosti třeba v opeře „Hänsel und Gretel“.Hudba je pro Emmu, Maru i Anežku víc než záliba. Je to cesta, na které objevují vlastní hlasy a učí se, že opravdová síla vzniká ve chvíli, kdy jejich zpěv splyne v jeden celek.
Z jižních Čech do Vídně | Ředitelka české školky Komenský Sabina Eimer
„Vyjeli jsme jedním autem, měli jsme v kufru pár letních věcí, co jsme potřebovali na dovolenou a víc nic. Tady jsme začínali úplně nanovo,“ vypráví o své cestě do Vídně Sabina Eimer. Z jižních Čech emigrovala společně se starší sestrou a rodiči v polovině 80. let minulého století.Když v roce 2010 Sabina Eimer nastupovala na pozici ředitelky české školky ve Vídni, vracela se do důvěrného prostředí. Sama totiž na Sebastianplatzu vychodila tenkrát obecnou a hlavní školu. Na období osmi let strávené s českými spolužáky a pedagogy vzpomíná velmi ráda.
O zkušenostech zahraničních studentů na AVU během nesvobodných let v Československu
Anna-Marie Kroupová z Institutu dějin umění na Vídeňské univerzitě právě dává dohromady svou další vědeckou práci, tentokrát doktorskou, jejímž těžištěm jsou zkušenosti a umělecká produkce studentek a studentů ze zemí globálního Jihu, kteří v 70. a 80. letech minulého století působili na Akademii výtvarných umění v Praze.
Anna-Marie Kroupová | Umělecké dílo jako prostředek k niterné komunikace s umělcem
Dříve ji lákala profese sportovní novinářky, ale to jen do té doby než ji začalo fascinovat výtvarné umění jako takové. Anna-Marie Kroupová je právě na doktorském studiu oboru dějin umění na Vídeňské univerzitě. Vedle svého bádání na katedře pro výzkum kulturního dědictví také vyučuje a rovněž pracuje v Belvederu, kde je editorkou tamního vědeckého časopisu.
Beáta Hechtová| Obrazy na hrane utopie a dystopie
Beáta Hechtová je ceská výtvarnice, která ve svých obrazech propojuje realitu s vnitrními krajinami a skrytými významy. Její práce není jen estetickým zážitkem, ale také pozvánkou k tichému zamyšlení nad sebou i svetem kolem.Narodila se v Praze, dnes žije a tvorí ve Vídni. Ve své tvorbe kombinuje spirituální symboliku s digitální estetikou, krajinu s mestem, cloveka s tím, co ho presahuje. Její obrazy otevírají dvere do možných svetu na hrane mezi utopií a dystopií.
Historik Luděk Němec a rod Schwarzenbergů | Druhý díl
Pokud jste náš český magazín poslouchali minulý týden, tak jste měli již možnost seznámit se s historikem Luďkem Němcem, doktorantem Vídeňské univerzity. V první části rozhovoru jsme se věnovali především šlechtickému rodu Schwarzenbergů a mimo jiné i tomu, jak se jim podařilo zůstat v popředí společnosti na mnoha úrovních svých životů i v během nelehkých historických etap na území dnešního Česka a Rakouska. Jedním z dalších témat bylo také působení Luďka Němce ve vídeňském Böhmerwaldmuseu. Ještě před začátkem léta jsem jej zastihla v jeho kanceláři na Institutu východoevropských dějin. Za téma své disertační práce si zvolil dějiny rodiny Schwarzenbergů v letech 1888–1947/1948, což mělo hned několik důvodů. Jedním z nich byly pracovní zkušenosti ze známého jihočeského zámku, dřívějšího majetku Schwarzenbergů.